Odpovědi na otázky pro časopis Dieťa

 

Vaším obľúbencom, na ktorého sa zabúda, je Jan Amos Komenský. Hovoril, že na výchovu dieťaťa je potrebná celá rodina. Akú dobu z tohto pohľadu podľa vás žijeme? Dnes je totiž často na výchovu detí len jeden rodič, ani nie dvaja, nieto celá rodina. To sme sa asi hodne odklonili od toho, čo by malo byť prirodzené...

 

Antroposofická lékařka paní Glöckler, moudrá žena, která mě mnohému naučila, píše ve své knize „Hovory o dětech“: „…K vypěstování sociálních schopností je potřeba jiný předpoklad, než který lze získat v kroužku. Aby se dítě naučilo pečovat o mezilidské vztahy, potřebuje vzor a tím nemohou být jiné děti. Soužití s několika či s jednou známou osobou v důvěrném každodenním kontaktu je nejlepší podporou sociálních povinností…“

Jan Amos Komenský ve své knize „Informatorium školy mateřské“ se o tomtéž zmiňuje již o mnoho staletí dříve: „Matka, široká rodina, celá vesnice je důležitá pro výchovu jednoho dítěte, nestačí dva vychovatelé na dvacet dětí“, říká Komenský.

I dříve musely často vychovávat děti jen matky, protože otcové byli ve válkách nebo odcházeli za výdělkem. Ale něco bylo podstatně jinak. Lidé ctili svůj rod a společenskou skupinu, ke které patřili, bez níž se neobešli a děti vyrůstaly s matkou nebo s nejbližšími příbuznými. To byly jejich pevné body, o které se opíraly a nezůstávaly nikdy samy. Například chlapec mohl vyrůstat bez otce, pokud však byl otec matkou ctěn a chlapci připomínán, syn vyrůstal s otcovským vzorem, takto otec ve výchově nechyběl.

Změna v současném způsobu života je právě v tom, že se navzájem nepotřebujeme. Díky zaměstnanosti a sociálním podporám již nepotřebujeme partnera. S původní rodinou  máme velmi často nevyrovnané vztahy.

Navíc většinou nemáme důvěryplné vztahy ani se svým okolím. Nepotřebujeme sociální skupinu, která by nás chránila a ve které bychom si byli navzájem prospěšní. Na narušení vztahů se širším okolím se v současné společnosti podílel a nadále podílí komunistický a postkomunistický systém v našich zemích.

K tomu všemu matky své děti v příliš ranném věku odkládají do kolektivních zařízení. Dítě na většinu dne ztrácí kontakt s jistotou zázemí rodinného hnízda a jak jsem citovala paní doktorku Glöckler, tím též důvěryplný kontakt se známou osobou, se všemi důsledky, které toto přináší  - zvýšenou nemocnost, agresivitu a nesamostatnost dětí.

Jaké je řešení této situace?

Rodiče by se měli snažit o vyrovnané vztahy se svou původní rodinou a s rodinou svého partnera. Ať už bylo rodinné zázemí jakékoliv, i když třeba nesplňuje jejich potřeby a očekávání. Jednou jsme ze své rodiny vzešli a celá široká rodina se pro nás stala dárcem života. Tato skutečnost se pro rodiče i jejich potomky stává pevným bodem, ať už se s rodinou stýkají či nikoliv. Ne nadarmo říká druhé přikázání desatera, „cti otce svého a matku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi“. Velmi přínosný pro současnou společnost je rodinný řád lásky Berta Hellingera, známý pod pojmem rodinné konstelace, s kterým se doporučuji seznámit.

Co se týče narušených mezilidských vztahů s nejbližším okolím? Zde musí začít každý sám od sebe, třeba tak, že začnete zdravit svého souseda a usmějete se na něj. Dobré vztahy se sousedstvím opět rozšíří bezpečnou a důvěrnou zónu pro naše děti.

Při výchově dítěte je nutné respektovat jisté přírodní zákonitosti. Většina zvířat neodkládá svá mláďata. Snad kromě krys, které využívají při výchově mláďat jakési „krysí jesle a systém tetiček“.  Ptáče potřebuje být v hnízdě čtrnáct dní, když ho vystrčíte dvanáctý den, pravděpodobně to nepřežije. Naše děti potřebují být s matkou či jednou známou osobou, s kterou mají „důvěryplný pevný vztah“. Dle Komenského je škola mateřská do šesti let klín matky. Do šesti let by měla být dítěti matka kdykoliv dostupná. Mateřská škola, je pro Komenského školou, kterou poskytuje matka, jak lze vyrozumět ze samotného pojmenování - mateřská.  Tato slova jsou velmi jasná a řešení nechám na rodičích. Jenom připomínám, že dítě potřebuje přítomnost matky, ne její neustálou pozornost, v tom je velký rozdíl.

 

 

Skúste, prosím, len v stručnosti uviesť, ako môže mamička už v tehotenstve sa postarať o to, aby jej dieťatko bolo zdravé? Tejto téme budeme dozaista venovať celú jednu časť avizovaného seriálu článkov.

.

Myslím, že zdravá, šťastná a spokojená matka je nejlepším předpokladem zdravého dítěte.

Zdravá? Když se bude budoucí maminka dobře a zdravě stravovat, pobývat na čerstvém vzduchu a na slunci.

Šťastná? Když se bude na své dítě těšit. Nenechá se traumatizovat šokujícími informacemi, bohužel sdělovanými tak často právě lékaři. Zváží, zda podstoupí zbytečné vyšetření zasahující do zdravého očekávání dítěte. Lékař je dobrý pomocník při patologickém těhotenství, fyziologické těhotenství však lépe provází porodní bába.

Žena dobře žije se svým mužem, který jí poskytuje ochranu a zázemí pro výchovu dítěte. Má vyrovnané vztahy s rodinou svou i rodinou otce svého budoucího dítěte. Málokdo ví, že narozením dítěte se často zvýrazní nevyřešené situace v rodinách. Otvírají se pověstné skříně naplněné rodinnými „kostlivci“ a nutí tak dospělé členy rodiny k jejich řešení.

Spokojená? Budoucí matka by však měla být spokojená i sama se sebou. Mít svůj vlastní život, který ji naplňuje, který obohacuje jejího partnera a bude inspirací a vzorem k napodobování jejímu budoucímu dítěti.

 

 

Vystudovala jste všeobecné lékařství. Aký máte názor na očkovanie proti chrípke, špeciálne očkovanie tehotných. Chrípka je nebezpečné ochorenie najmä v období prvého trimestra tehotnosti, čo odporúčate tehotným, aby chrípku nedostali?

Chřipka je nepříjemné onemocnění, které však u zdravých lidí probíhá téměř vždy bez komplikací. Tyto se mohou vyskytovat u lidí starších a chronicky nemocných.

Při přechodu mezi ročními obdobími, tedy na jaře a na podzim, se náš organismus přelaďuje na jiné podmínky. Je to období zvýšené citlivosti, kdy je vhodné zklidnit tempo, jíst lehkou stravu. Naši předkové si zařadili půst v období adventu a několik týdnů před velikonocemi. Pokud tento proces nerespektujeme a jedeme stále ve stejném tempu, jsme náchylní k onemocnění.

Mnoho lidí prodělá v zimním období tzv. virosu, ale ne každé onemocnění je způsobené virem chřipky. Proměnlivost chřipkových virů je enormní, neustále dochází k dalším mutacím s novými vlastnostmi. Proto se vakcíny proti chřipce připravují každý rok nové, aby se co nejvíc přiblížily novým mutacím viru. Tuto prognózu vydává WHO výrobcům už na jaře, a tak je spolehlivost této prognosy pro následující zimu velkým problémem. Kromě toho neexistují spolehlivé studie, které by svědčily o účinnosti vakcín. Rozhodně neexistují žádné vakcíny proti virům, které by mohly vyvolat obávané pandemie, protože prostě není znám typ mutace.

Navíc očkovací látky obsahují kromě usmrcených virů také stopy kuřecí bílkoviny z kultivační půdy. Proto by touto vakcínou neměly být očkovány alergické osoby, zejména lidé a děti s alergickou reakcí na vejce (podobně u vakcíny Priorix – spalničky, zarděnky, příušnice). Vakcína obsahuje konzervanty - pokud se někdo chce očkovat, měl by vyžadovat vakcínu, která neobsahuje rtuť. Vakciny rovněž obsahují přídatné látky např. hliník a formaldehyd, které mohou způsobovat autoimunitní onemocnění a neurologické komplikace. Komplikací přibývá se stoupajícím věkem, oslabením jedince chronickým onemocněním a četností každoroční vakcinace.

Oficiálně nejsou komplikace po vakcinaci přiznávané, setkala jsem se ale s řadou pacientů, kteří bezprostředně po vakcinaci onemocněli chřipkou s těžkým průběhem, někdy onemocnění proběhlo dokonce masově při naočkování celého pracovního kolektivu.

Nabízí se k úvaze, že právě u očkování proti chřipce je tlak na doporučování vakcíny velmi silný, protože se očkování musí každý rok opakovat a to přispívá k vysokým ziskům farmaceutických firem.    

Pokud budoucí maminka přece jenom onemocní, může se velmi dobře léčit homeopatickými léky. Dobře nastudujte nejběžnější homeopatika s obrazem chřipkového onemocnění. Aconitum, Bryonia, Eupatorium perfoliatum, Gelsemium, Oscilococcinum, běžně dostupné v lékárnách a podejte je přesně na typ svého onemocnění. Chřipka pak proběhne velmi rychle a bez komplikací.

Obranyschopnost může matka posilovat jiným bezpečnějším a přirozenějším způsobem. Procházkami na čerstvém vzduchu, „kam může slunce, tam nechodí lékař“, otužováním, alespoň krátkým chozením na boso venku v trávě, zdravou čerstvou stravou, pitím pramenité vody a radostnou myslí.                                               

Očkování v těhotenství považuji za jeden velký nebezpečný pokus, o kterém netušíme jaké přinese následky.

 

Na jednej besede ste hovorili o tom, že rada pozorujete zvieratá a ich správanie. Spomínali ste, ako sa správa vaša mačka, keď privedie na svet mačiatka. Čo vás teda v tomto smere zaujalo na správaní zvierat a prečo by sme sa mali od nich poučiť?

Etapy života spojené s příchodem našich maličkých na svět jsou téměř ryze pudové, instinktivní. My sami komplikujeme jejich průběh přílišným přemýšlením, strachy a civilizačními návyky. Jak máme my ženy porodit, prostě nevymyslíme.

V pudovosti nám mohou být zvířata v těchto situacích příkladem. Když zvíře rodí, nesmíme jej rušit, příliš do porodního procesu zasahovat, jinak si porod zastaví a čeká na klidnější, příznivější okamžik. U žen se často porody komplikují po příjezdu do porodnice, kdy je matka vystavena množství otázek, kontaktů s neznámými lidmi, vyšetřením. Co potřebuje, aby dobře porodila jako kočka? Především klid, ticho a prostředí, ve kterém se cítí bezpečně. Jak je vzácné a nevšední vyjádření jednoho českého porodníka „…nejtěžší pro mě bylo naučit se tiše sedět, pozorovat a jen čekat …“.

Kočka od koťat neodchází 24 hodin po okotění. U lidské matky toto odpovídá lidové „kůtnici“. Žena s děťátkem ležela po porodu v koutě za vyšívaným závěsem, nerušená, jen sama se svým dítětem. Porodní bába obstarávala rodinu a ošetřovala ji. Když kočka zmizí a koťata začnete brát do rukou, stane se z nich nesnesitelné klubíčko „křiklounů“. Tolik matek prožije místo sladké mateřské, galeje s křičícím dítětem, od kterého byly v porodnici odděleny a které často absolvovalo ne nezbytné invazivní bolestivé zásahy.

Ovce jsou velmi trpělivé ke svým jehňatům, které cucají mléko neustále, ne  po třech hodinách. Ale po čase dotírající jehně rázně odkopnou. Dobrý postřeh pro vyčerpané matky, které pod heslem vše pro dítě, vstávají a kojí své roční dítě 10 i 20x za noc.

 

 

 

 

Čo považujete za najčastejšiu príčinu ochorení u detí v ranom veku?

Stravovaní matky zejména konzumace koupeného mléka či přídatných látek v potravinách mohou být příčinou ranných alergií, např. silných kolik s přítomností krve ve stolici, ekzémů.

Disharmonie v rodině či vyčerpání matky může vést k časté nemocnosti dítěte. Oddělením od matky v porodnici se stává dítě uplakaným, tečou mu oči, může být náchylnější na onemocnění dýchacích cest.

Předčasné vyhození dítěte z hnízda a umístění v dětském pokoji a kolektivu vede k chronickým rýmám – nevyplakané slzy, zánětům středního ucha – děti nechtějí ani slyšet o situaci, ve které se ocitly, kašlou – plíce nesou emoci smutku.

Současný způsob provádění vakcinace – příliš brzy, tak často po sobě a tolika vakcinami najednou, potlačování horečnatých onemocnění a zneužívání antibiotik velmi silně manipulují s nezralým imunitním systémem a bývá nejčastější příčinou akutních, ale i chronických onemocnění dětí.

 

Sú ochorenia, ktoré možno považovať za prospešné pre zdravie dieťaťa?

Sama pro sebe rozděluji nemoci v ranném věku dítěte na „zdravé“ a  „nemocné“. Většina dětí do šestého roku života prodělává nezávažná horečnatá onemocnění, kterými si imunizuje tělo, vypaluje si jimi obranyschopnost pro svou dospělost. Často malé děti prodělávají jedno až dvoudenní horečky bez dalších symptomů. Tyto bývají většinou projevem velmi dobré imunity. A že jsou pro děti důležité, je pro rodiče nepřehlédnutelné, Děti po jejich prodělání udělají pokrok, posun ve svém vývoji. Vylezou jim zuby, začnou udržovat čistotu, začnou chodit, mluvit, začnou kreslit…Všechna horečnatá onemocnění doporučuji provázet homeopatickými léky.

 

Aký je váš názor na súčasnú stravu? Mamičky, ktoré sa o ňu intenzívne zaujímajú a chcú dopriať dieťaťu dobrú stravu z kontrolovaných zdrojov s prívlastkom BIO, sa často dočkajú označenia biomatky či stromáčky (v Čechách lesany). Je naozaj spiatočnícke vrátiť sa ku koreňom a dbať na jednoduchú čistú stravu alebo to môže mať zásadný význam pre zdravie dieťaťa i celej rodiny?

Vracet se k jednoduché čisté stravě, ke zdrojům potravy bez chemických postřiků a hnojiv  a odklon od téměř průmyslově vyprodukované potravy, je dle mého naprosto zásadní cesta ke zdraví duše i těla nejen dětí. Doporučuji jít ještě dále. Začít si pěstovat na kousku země své vlastní plodiny. Naučit se rozpoznávat dary přírody, jimiž nás obklopuje, které nám nabízí a které zůstávají často nepovšimnuty. Právě tímto tématem se zabývá moje nově připravovaná kuchařka „Zdravě jíme, nevaříme“ - syrová a polosyrová strava pro děti i dospělé, zdravé i nemocné.